Něco o hlodavcích
Řád hlodavců (Rodentia) zahrnuje více než 40 % všech druhů savců a je vysoce přizpůsobivý a úspěšný. Má přes 1700 druhů a vyskytuje se na všech kontinentech kromě Antarktidy. I přes řadu odlišností ve způsobu života mají hlodavci mnoho společných charakteristik: Většina druhů jsou malí čtyřnožci s dlouhým ocasem, drápy a zuby (dlouhé řezáky) a čelistmi přizpůsobenými na hlodání. Většina hlodavců jsou druhy terestrické (žijí na zemi), ale některé druhy jsou stromové (veverky), hrabavé (rypoši, slepci) nebo částečně vodní (bobr). I když někteří žijí samostatně (většina druhů křečků), hodně jich utváří velká společenstva.
Anatomie
- celkem jednotná
- společné znaky: malé podsadité tělo, 4 nohy a velké řezáky
Nohy
- zpravidla 5 prstů na přední noze (ale může chybět palec)
- 3 až 5 prstů na zadní noze
- plantigrádní pohyb - ploskochodci = našlapování na celou plošku chodidel
Ocas
- zpravidla dlouhý
- různé funkce (bobr - ploutev, veverka - kormidlování při skoku, myška drobná - pomoc při šplhání)
- některé druhy umí ocas „pustit“ (pískomil, osmák, ...)
Zuby
- čtyři velké řezáky
- neustále rostou > musejí si je hlodavci pořád obrušovat
- řezáky jsou stále ostré, protože vepředu je tvrdší sklovina a vzadu měkčí zubovina (Zubovina je rychleji obrušována a zuby tak mají charakteristický dlátovitý tvar.)
- přirozená barva zubů řady hlodavců žlutá až oranžová
Smysly
- většinou výborný čich a sluch
- pomáhají jim hmatové vousky
- noční druhy mají větší oči než druhy denní, aby pohltily více světla
- dorozumívání pomocí čichu a hlasových projevů
Potrava
- základem potravy hlodavců: listy, ovoce, semena a kořeny
- některé druhy jsou omnivorní (všežravé) a požírají také hmyz, hlemýždě a různé larvy (hryzci, myšice)
- krysy a potkani si zalíbili jako potravu lidské odpadky a zbytky jídla
- u některých specifická potrava – např. ondatry jí škeble a raky a křeček rýžový požírá mladé želvy
- velké slepé střevo a bakterie v tlustém střevě na rozkládání celulózy
Rozmnožování
- velká reprodukční schopnost (množí se hodně a rychle) > početní a úspěšní
- Například potkan se může rozmnožovat už ve věku pouhých 2 měsíců, rodit každý měsíc a ve vrhu mít více než 10 mláďat (to by znamenalo, že z jednoho páru potkanů v lednu, může být na konci roku 762 722* potkanů, za předpokladu že polovina (5) z každého vrhu jsou samice a během roku žádný potkan neumřel). Také hraboši jsou velmi plodní – některé druhy mohou mít více než 13 vrhů ročně.
- menší druhy mají mláďata častěji a vrhy mají početnější než druhy velké (kapybara má mláďata obvykle 1x ročně a ve vrhu je obvykle „jen“ 6 mláďat)
- celý reprodukční cyklus, od sexuálního vábení až po výchovu mláďat, ovlivňován páchnoucími či vonícími sekrety žláz (Např. samice krys vydávají voňavý feromon, aby se od ní mláďata neodloučila.)
Hlodavci a člověk
- pro většinu lidí jen škůdci, protože lidem přímo konkurují (žijí tam, kde my a jí to, co my)
- hlodavci ročně sní přes 4 000 000 t potravin a uskladněné jídlo kontaminují močí a fekáliemi
- přenášejí organismy způsobující lidské nemoci (např. veverky mohou mít vzteklinu; tarbíci na Středním Východě jsou zkoumáni v souvislosti s dýmějovým morem)
- Určitá regulace hlodavců pomocí pastí a jedů, ale mnohé druhy se jim dokáží vyhnout
- mnozí přinášejí lidem dobrodiní – třeba ničení hmyzu a plevele a rozšiřování hub v lesích
- bobři a činčily - chov pro kůži
- mnohé druhy domácími mazlíčky pro potěšení (osmák degu, pískomil, křeček, morče, ...)
- pomáhají při výzkumech v laboratořích (hlavně myši a potkani)
Seznam čeledí
- Agutiovití (Dasyproctidae)
- Bobrovití (Castoridae)
- Bobruškovití (Aplodontidae)
- Činčilákovití (Abrocomidae)
- Činčilovití (Chinchillidae)
- Dikobrazovití (Hystricidae)
- Gundiovití (Ctenodactylidae)
- Hutiovití (Capromyidae)
- Korovití (Echimyidae)
- Morčatovití (Caviidae)
- Myšovití (Muridae)
- Noháčovití (Pedetidae)
- Nutriovití (Myocastoridae)
- Osmákovití (Octodontidae)
- Pakaranovití (Dinomyidae)
- Pakovití (Agoutidae)
- Plchovití (Gliridae)
- Pytlonošovití (Geomyidae)
- Pytloušovití (Heteromyidae)
- Rypošovití (Bathyergidae)
- Řekomyšovití (Thryonomyidae)
- Skalní krysy (Petromuridae)
- Slepcovití (Spalacidae)
- Šupinatkovití (Anomaluridae)
- Tarbíkovití (Dipodidae)
- Tukotukovití (Ctenomyidae)
- Urzonovití (Erethizontidae)
- Veverkovití (Sciuridae)
Poznámka ke klasifikaci
Někteří vědci dělí řád Rodentia na 2 podřády - veverkočelistní (Sciurognathi) a dikobrazočelistní (Histricognathi). Někteří je ale dělí na 3 podřády - veverkovci (Sciuromorpha), myšovci (Myomorpha) a morčatovci (Caviomorpha).