Něco o hlodavcích

Řád hlodavců (Rodentia) zahrnuje více než 40 % všech druhů savců a je vysoce přizpůsobivý a úspěšný. Má přes 1700 druhů a vyskytuje se na všech kontinentech kromě Antarktidy. I přes řadu odlišností ve způsobu života mají hlodavci mnoho společných charakteristik: Většina druhů jsou malí čtyřnožci s dlouhým ocasem, drápy a zuby (dlouhé řezáky) a čelistmi přizpůsobenými na hlodání. Většina hlodavců jsou druhy terestrické (žijí na zemi), ale některé druhy jsou stromové (veverky), hrabavé (rypoši, slepci) nebo částečně vodní (bobr). I když někteří žijí samostatně (většina druhů křečků), hodně jich utváří velká společenstva.

Anatomie

  • celkem jednotná
  • společné znaky: malé podsadité tělo, 4 nohy a velké řezáky
Nohy
  • zpravidla 5 prstů na přední noze (ale může chybět palec)
  • 3 až 5 prstů na zadní noze
  • plantigrádní pohyb - ploskochodci = našlapování na celou plošku chodidel
Ocas
  • zpravidla dlouhý
  • různé funkce (bobr - ploutev, veverka - kormidlování při skoku, myška drobná - pomoc při šplhání)
  • některé druhy umí ocas „pustit“ (pískomil, osmák, ...)
Zuby
  • čtyři velké řezáky
  • neustále rostou > musejí si je hlodavci pořád obrušovat
  • řezáky jsou stále ostré, protože vepředu je tvrdší sklovina a vzadu měkčí zubovina (Zubovina je rychleji obrušována a zuby tak mají charakteristický dlátovitý tvar.)
  • přirozená barva zubů řady hlodavců žlutá až oranžová

Smysly

  • většinou výborný čich a sluch
  • pomáhají jim hmatové vousky
  • noční druhy mají větší oči než druhy denní, aby pohltily více světla
  • dorozumívání pomocí čichu a hlasových projevů

Potrava

  • základem potravy hlodavců: listy, ovoce, semena a kořeny
  • některé druhy jsou omnivorní (všežravé) a požírají také hmyz, hlemýždě a různé larvy (hryzci, myšice)
  • krysy a potkani si zalíbili jako potravu lidské odpadky a zbytky jídla
  • u některých specifická potrava – např. ondatry jí škeble a raky a křeček rýžový požírá mladé želvy
  • velké slepé střevo a bakterie v tlustém střevě na rozkládání celulózy

Rozmnožování

  • velká reprodukční schopnost (množí se hodně a rychle) > početní a úspěšní
  • Například potkan se může rozmnožovat už ve věku pouhých 2 měsíců, rodit každý měsíc a ve vrhu mít více než 10 mláďat (to by znamenalo, že z jednoho páru potkanů v lednu, může být na konci roku 762 722* potkanů, za předpokladu že polovina (5) z každého vrhu jsou samice a během roku žádný potkan neumřel). Také hraboši jsou velmi plodní – některé druhy mohou mít více než 13 vrhů ročně.
  • menší druhy mají mláďata častěji a vrhy mají početnější než druhy velké (kapybara má mláďata obvykle 1x ročně a ve vrhu je obvykle „jen“ 6 mláďat)
  • celý reprodukční cyklus, od sexuálního vábení až po výchovu mláďat, ovlivňován páchnoucími či vonícími sekrety žláz (Např. samice krys vydávají voňavý feromon, aby se od ní mláďata neodloučila.)

Hlodavci a člověk

  • pro většinu lidí jen škůdci, protože lidem přímo konkurují (žijí tam, kde my a jí to, co my)
  • hlodavci ročně sní přes 4 000 000 t potravin a uskladněné jídlo kontaminují močí a fekáliemi
  • přenášejí organismy způsobující lidské nemoci (např. veverky mohou mít vzteklinu; tarbíci na Středním Východě jsou zkoumáni v souvislosti s dýmějovým morem)
  • Určitá regulace hlodavců pomocí pastí a jedů, ale mnohé druhy se jim dokáží vyhnout
  • mnozí přinášejí lidem dobrodiní – třeba ničení hmyzu a plevele a rozšiřování hub v lesích
  • bobři a činčily - chov pro kůži
  • mnohé druhy domácími mazlíčky pro potěšení (osmák degu, pískomil, křeček, morče, ...)
  • pomáhají při výzkumech v laboratořích (hlavně myši a potkani)

Seznam čeledí

  1. Agutiovití (Dasyproctidae)
  2. Bobrovití (Castoridae)
  3. Bobruškovití (Aplodontidae)
  4. Činčilákovití (Abrocomidae)
  5. Činčilovití (Chinchillidae)
  6. Dikobrazovití (Hystricidae)
  7. Gundiovití (Ctenodactylidae)
  8. Hutiovití (Capromyidae)
  9. Korovití (Echimyidae)
  10. Morčatovití (Caviidae)
  11. Myšovití (Muridae)
  12. Noháčovití (Pedetidae)
  13. Nutriovití (Myocastoridae)
  14. Osmákovití (Octodontidae)
  15. Pakaranovití (Dinomyidae)
  16. Pakovití (Agoutidae)
  17. Plchovití (Gliridae)
  18. Pytlonošovití (Geomyidae)
  19. Pytloušovití (Heteromyidae)
  20. Rypošovití (Bathyergidae)
  21. Řekomyšovití (Thryonomyidae)
  22. Skalní krysy (Petromuridae)
  23. Slepcovití (Spalacidae)
  24. Šupinatkovití (Anomaluridae)
  25. Tarbíkovití (Dipodidae)
  26. Tukotukovití (Ctenomyidae)
  27. Urzonovití (Erethizontidae)
  28. Veverkovití (Sciuridae)

Poznámka ke klasifikaci

Někteří vědci dělí řád Rodentia na 2 podřády - veverkočelistní (Sciurognathi) a dikobrazočelistní (Histricognathi). Někteří je ale dělí na 3 podřády - veverkovci (Sciuromorpha), myšovci (Myomorpha) a morčatovci (Caviomorpha).